Za třináct dní, právě na Pondělí velikonoční, si připomeneme rovných sto let, co se v chudé, věřící rodině koláře Františka Otčenáška v Českém Meziříčí nedaleko Opočna narodil chlapec Karel. Budoucí biskup královéhradecký a přítel sv. papeže Jana Pavla II., který ho jmenoval osobním arcibiskupem.
Celý rok si chceme tuto významnou osobnost připomínat. Okolnosti, které nezapříčinil nikdo z nás, nás však donutily změnit připravený scénář. Není možné uspořádat vzpomínku na otce arcibiskupa v trmické farnosti v den jeho narození 13. dubna, neuskuteční se ani mše svatá a hudebně literární pořad v sobotu 18. dubna v Hradci Králové (věříme, že jej bude možné přesunout například na podzimní termín), ani akce o den později v jeho rodném Českém Meziříčí.
Otázkou zůstává, zda bude možné uspořádat plánovaný program v den výročí úmrtí Karla Otčenáška v sobotu 23. května v Hradci Králové. Pevně věříme, že v té době se již budou sloužit bohoslužby. Slavnostní přejmenování hradeckých jižních teras na Terasy Karla Otčenáška spojené s vernisáží venkovní výstavy o jeho životě však bude jistě nutné pojmout skromněji, než bylo zamýšleno.
Ale nevzdáváme se. Možná se jednotlivé akce uskuteční v jiném termínu, možná v trochu jiné formě. Ale využijeme každou příležitost a cestičku, jak vzdát poctu velké osobnosti, s níž jsme měli tu čest sdílet společný čas a prostor. Vždyť jak lépe navázat na jeho odkaz, než nevzdat se víry a dokončit započaté dílo? Byl by to právě otec arcibiskup, který by ani v nejmenší chvíli nezapochyboval, že vše podaří dokončit. Vždyť kolikrát se on sám se svou nezměrnou vírou a přesvědčením pustil do projektů, které se jeho okolí zpočátku zdály nerealizovatelnými?
Už několikátý týden je většina z nás víceméně uzavřena doma, v omezeném prostoru, chybí nám možnost svobodně odejít, setkat se s přáteli, s rodinou. A nikdo z nás neví, jak dlouho bude tato situace trvat.
V nejedné domácnosti se najednou začaly otevírat rodinná alba a na jejich stránkách začaly ožívat dávné vzpomínky. V jednom z královéhradeckých šuplíků se na nás usmály i tři fotografie, z nichž jedna provázejí i tento příspěvek. Je na ní zachycen tehdy sídelní biskup Karel Otčenášek někdy v půli 90. let, v době adventní, během své návštěvy pouchovské farnosti v Hradci Králové. Spolu s P. Josefem Tichým sloužil v kostele sv. Pavla mši svatou.
Věřící si z ní tehdy neodnášeli domů pouze rozsvícené betlémské světlo, ale i hřejivý zážitek ze setkání se svým biskupem Karlem…
Věřím, že otec arcibiskup je s námi i v této těžké době. Věřím, že společně vše zvládneme.
Ludmila Žlábková, předsedkyně spolku Saeculum
